Škola, do které stojí za to chodit

Po včerejší stezce odvahy jsme dnes měli problém vstát. Dnes bych mohla položit otázku, v kolik jsme došli na snídani. Určitě byste takový čas nehádali. Prozradím Vám, že nám ujely dva autobusy do Humpolce a na ten třetí jsme se už ani nechystali. Rozhodli jsme se, že si zříceninu hradu Orlík necháme na naši příští návštěvu a dnešní den si užijeme v blízkosti tábora. Venku bylo letní počasí, tak proč nevyrazit na loďku? Měli jsme osobní „šoféry“, s nimiž jsme brázdili vody tábora. Když už toho čvachtání bylo dost, přesunuli jsme se na hřiště. Na hlasitou žádost dětí jsme si hráli s ringo kroužkem. Po obědě jsme si museli trochu dáchnout, ale nemyslete si, usnula bych snad jen já. Děti čile skotačily v pokojíčku. Protože bylo opravdu velké teplo, zašli jsme si na nanuka, kterého jsme smlsli jako malinu. Ještě aby ne, kdybychom rychle nelízali, určitě by nám brzy tekl po ruce. Když děti zahlédly neprozkoumané hřiště, hned se k němu hrnuly. Kolotoč se mi v tom teple nezdál jako nejlepší zábava, ale přesto se na něm děti spokojeně střídaly. Každý den se dožadují nějakého překvapení, tak jsme ani dnes nevynechali. Navštívili jsme místní chovatele koní, kde nám paní řekla mnoho zajímavostí. Každý si koníka s nadšením hladil, na někoho si koník odfrknul, ale největší úspěch nakonec stejně sklidila koťátka. Když už si děti myslely, že je dnes nic dalšího nemůže překvapit, v jídelně se objevila zpráva… Moudré hlavy (všechny hlavy) se daly dohromady a dohodly se, že místo, kde jsme si všichni jako malí rádi hráli, je pískoviště. Čekali jsme zakopaný poklad, ale nakonec jsme našli jen kus papíru. Ale… v něm byla mapa k pokladu. Za celou dobu pobytu jsem neviděla, že by děti kopec vyběhly tak rychle. Poklad byl nalezen a došlo na rozdělování… Naštěstí se to obešlo bez velkých hádek a každý si odnášel svou kupičku. Teď už ale všechny děti čekaly, že je pošleme do sprchy a spát. Ve skrytu duše ale ještě čekaly na jejich “párty“… byla a pořádná. Kdybychom to neukončily, tak děti „paří“-jak samy říkaly, až do rána. Nyní už ale jen ve svých snech.

Zítra máme poslední den, ale ne pro všechny. Na rodiče, kteří za námi přijedou, se už moc těšíme. Máme pro Vás rezervované pokoje s vířivkou a balkonem 🙂 Děti, které jedou do Jihlavy, přivezu v domluvený čas na autobusové nádraží. Všichni už se na Vás moc těšíme.

A ani dnes jsme nezapomněli na otázku: Kolik knedlíků dohromady snědla Barča a Vlastík?

Za správnou odpověď na včerejší otázku si musí bludišťáka rozdělit pan Chvastek a rodina Cahova. Nevím, kde jste to vykoumali, ale opravdu jsme nahoru do věže vynesli 2 plyšové kozy 🙂 Paní Talácková si hlavu lámala a určitě nejen ona bude překvapena, že jednu z koziček vynesla s mírnou pomocí sama Natálka Schreiberová. Nejmenší a nejsilnější z nás 🙂

IMG_0050
Archiv
Statutární město Jihlava Masarykovo náměstí 97/1 58601 Jihlava 1 www.jihlava.cz
baner-bily